Opět v Polešovicích

Pár dnů volna jsme využili nejenom k návštěvě dědečka a babičky v Polešovicích. Tátu jsme nechali doma, má moc práce. Vyrazili jsme v den svátku naší republiky. Po cestě jsme shlédli a užili si výstavu “Hry a klamy” v Brně, výstavu rybiček


a návštěvu Šárky s Patrikem a Erikem.

Ve čtvrtek ráno mě Evička přivítala větou: "Maminko, kam ideš s Evikou?". Byla jsem připravena vyrazit na schůzku do zlínské porodnici s zelvickou/BC/, Evičku a Ivanku jsem vzala sebou. Představily jsme primáři neonatologie manuální, finanční a emoční ZRNíčKA pro BabyKlokánky. A můžeme jásat, protože ZRNKA pro BabyKlokánky jsou ve Zlíně.

Zbytek návštěvy již proběhl v užívání si nejbližších. V pátek doprovodila babička s Ivou Evku k “holiči”, vrátila se se zimním sestřihem… culíky zatím nebudou.

Večer přijel z práce strejda

a přivezl dětem lízátka.

V sobotu dopoledne jsme vyzkoušeli nové polešovické školní hřiště. Prošlo. Super běžecká dráha, doskočiště

písek na plážový volejbal

fajn dětský koutek. Odpoledne přijel na návštěvu dědečkův bratr Jan s ženou Aničkou a vnukem Radkem. Každý rok na dušičky přivezou kytičku, věneček na hrob.

V neděli jsme vyrazili domů za tátou.

Máma v brýlích, Evička v brýlích... ;)

Cestou jsme ještě stihli oslavit strejdovi 29. narozeniny v restauraci Akvárko.

Na silnici jsme zanechali černý otisk brzdné dráhy našich pneumatik kousek před havárkou, jejímiž účastníky jsme se naštěstí nestali.

Nezapoměli jsme se stavit u Meka. A pak už přímo do tátovy nedočkavé náruče a do víru všednodenního nestereotypního stereotypu.